Není bílkovina, jako bílkovina a jak je to vlastně s těmi vejci…???

Není bílkovina, jako bílkovina a jak je to vlastně s těmi vejci…???

Všecky vás tu zdravím,
dnes bych chtěl napsat něco o biologické hodnotě bílkovinných potravin a jejich využitelnosti. Když si všimnete, tak každá potravina má nějaký ten gram bílkovin. Ano i třeba zelenina, pšenice atd. Je tedy nutné mít v našem jídelníčku maso, mléčné výrobky, ryby a vejce?

Pokud tedy bílkoviny můžeme přijímat i z rostlinných zdrojů, proč to tak neděláme?>>>>>>>>>
>>>>>>>>>>>>>> Protože nejsme hloupí!!!

Biologická hodnota potravin vypovídá o tom, kolik gramů tělesných bílkovin může být vytvořeno ze 100 gramů proteinů přijatých ve stravě. Čím vyšší je BH, tím méně jich tělo potřebuje k udržení vyrovnané bilance bílkovin. Velkou část potravin naleznete v tabulce přiložené ke článku.

Bílkoviny máme tedy:
Plnohodnotné – (obsahují všechny esenciální aminokyseliny ve správném množství a poměru- Vejce, Maso, Ryby, Mléčné výrobky)
Neplnohodnotné – (téměř všechny ostatní zdroje)

Je nutné podotknout, že bílkovinné zdroje lze mezi sebou různě kombinovat (a my všichni je i kombinujeme), tak aby vznikly biologicky významnější bílkoviny.
Vejce+Luštěniny, Vejce+ Pšenice, Fazole + Kukuřice, Maso + Rýže

Pokud už tedy upřednostňujete rostlinnou stravu tak je vhodné kombinovat např.
• Luštěniny + Obilniny (rýže, chléb, kukuřice)
• Luštěniny + Ořechy a semínka
• Cizrna + Kus kus nebo musli se sójovým mlékem
Jak někteří vědí, nejsem vůbec zastánce alternativních směrů výživy včetně vegetariánství a především veganství. Ovšem byl bych sám proti sobě, kdybych řekl, že ani na jednom výživovém směru není něco zajímavého. Nebo něco co je i tak trochu přínosem pro ostatní.

Začnu s popisem dle mého tou nejzázračnější a nejlepší jak se často úsměvně píše SUPER potravinou, která je docela často probíraná, a to jsou vejce.
Vejce, respektive konkrétně vaječný bílek má dle tabulek nejvyšší biologickou hodnotu a velmi často se využívá ve všech možných zdravotních (šetřících) dietách, pro zvýšení příjmů plnohodnotných bílkovin a kvůli snadné stravitelnosti.

Jedno vejce (50g) má cca. – 75,5 kcal (316KJ) , 6,1g bílkovin, 0,4g sacharidů, 5,4g tuků a 20-30mg vápníku. Většina tuku je především ve žloutku, který ale obsahuje i dost významnou a nezbytnou složku potravy a to vitamín D (1/10 DDD) a cholesterol. (Dále i samozřejmě vitamíny skupiny B a i C, E,K,A)
Cholesterolu ze žloutku už se nemusíte určitě bát, bylo prokázané, že vejce u zdravých jedinců nezvyšují hladinu cholesterolu ba naopak jsou již výzkumy s opačným tvrzením a to že snižují hladinu cholesterolu(LDL).

Cholesterol je navíc prekurzorem testosteronu, což je tedy při růstu svalů žádoucí. I díky cholesterolu vejce podporují z velké části růst a správný vývoj dětí. Dále jsem chtěl ještě napsat, že vejce jsou poměrně levný zdroj bílkovin, ale toto tvrzení už začíná lehce pokulhávat. Ale když si stále vezmu, že na jedno jídlo, kde chci mi mít 20g bílkovin, což vezmu např. z hovězího masa cca. 100g = 18-20kč na porci tak g bílkovin z vejce mám ve 3 vejcích=10-12 kč. Ohledně konkrétního příjmu vajec z praxe u 80kg sportujícího muže je v pořádku přijmout 2-4 vejce denně. U žen okolo 55kg bych doporučil 1-3 vejce denně. Příjem vždy hlavně záleží na celkovém denním příjmu všech živin.

Na obrázku přiloženém níže, můžete vidět konkrétní biologickou hodnotu bílkovinných potravin.